JARNÍ PÍSEŇ SFINGY.

Antonín Klášterský

Ve starém parku, v nových listů změti, co vše kol slunce probouzelo z rovů, jak van a sněť se jejího tkly kovu, slyš, stará sfinga takto počla pěti: V klín přírody se dívám po staletí, zřím zemi kvést a truchlit zas jak vdovu, ó, kolikátý máj to kolem letí! a ves ten ruch je hádanka mi znovu. Nač novou cetkou starou halit Bídu? Nač květ a listí, nové písně kosa? Vše marno, vím. Leč v posupném mém klidu cos přec jímá, rozechvívá, rmoutí. Oh, oči, oči moci uzamknouti!“ A přes tvář cos steklo. Slzy? Rosa?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

809. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní duma. (Emanuel z Čenkova)
  2. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  3. V PODZIMU. (Jan Červenka)
  4. Oleandry. (Růžena Jesenská)
  5. Za procházky listopadové. (Adolf Heyduk)
  6. U NÁS V POLÍCH... (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. V OKNĚ MÉ SVĚTNIČKY (Josef Kuchař)
  9. NAD KYTICÍ FIALEK V LISTOPADU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Babí léto. (Simeon Karel Macháček)