FLORENC V SNĚHU.

Antonín Klášterský

Jak rád bych zřel ji nyní, kdy tam sněží, tu líbeznou, tu svůdnou krásku jihu, kdy starý most, co sníh padv každou rýhu, teď jak by zmlád’, běl blýská s řims a věží. Kdy zachyt sníh se na soch starých spěži a kane zase, taje v okamihu, jak Perseus výš zvedá její tíhu, s lbi Medusy jak krev po kruté řeži. Kdy oranže a laury udiveny zří na tu běl, jež na jich padá kmeny, a každý palác v bílý plášť se odíl. Kdy řízy světic sněžné mají lemy, a nebe na mžik stele lilijemi ty ulice, po kterých Dante chodil.

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

72. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. MILENCI. (Jaroslav Haasz)
  2. Co jsem zač? (Adolf Heyduk)
  3. BENÁTSKÁ CAUSERIE. (Antonín Klášterský)
  4. CIZINCE. (Otakar Theer)
  5. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  6. V. Jindy a nyní. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VZPOMÍNKA NA FIESOLE. (Antonín Klášterský)
  8. Led zmizel, řeka volna zase (Jan Neruda)
  9. V touze. (Hanuš Jelínek)
  10. None (Alfons Breska)