HOUSLE.

Antonín Klášterský

Tak slýchával jsem: Houslí nástroj nový, jak z dílny vyšel v lesku svém a kráse, ten půvab nemá, tvrdý ve svém hlase, jak chví se hruď, cit pláče, nevypoví. Jej třeba rozbít, sklížiti jej zase, pak jásá, zpívá, lká po slavíkovi, jak vánek šepce z jara mezi rovy, zvuk v proud se vlní, květem kolébá se. Ó, básníku, ký symbol v tom se tají! Snad i tvé srdce zkrušiti svět musí, jej bídou, zradou, záštím rozbít v kusy, by vzkříšeno jak živou vodou v báji, zvuk našlo pravý, za skřípot a skřeky tón písně zvučný lahodný a měkký! Svět říká: Housle jásají a pláčí, teď pějí a teď šeptají jich struny, jak by táh vánek stromů do koruny, jak láska sladká když se parkem stáčí. A přec jen chví se, lká to srdce hráči a jásá, zpívá, máj svůj volá slunný, se modlí, zoufá, smývá v stříbře luny svůj kal a šepce: Sladký sen, ó, spáči! Jeť srdce lidské starý nástroj božský, v něm divné tuchy spí a harmonie, a zní i pak, když rozpadlo se v trosky. A ne, kde struna houslí chví se pouze, leč kde hrá srdce samo v snách a touze, se pravá píseň, nebes hudba lije.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

449. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  2. XVII. Hudby přitlumené zvuky (Jaroslav Vrchlický)
  3. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)
  4. U DIVADLA V MEININGÁCH. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Písni. (Adolf Brabec)
  6. JARO. (Josef Václav Sládek)
  7. 17. Ó hudbo lesa čarovná, (Vojtěch Pakosta)
  8. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  9. II. Když tak sedám samojedin v loubí, (Adolf Heyduk)
  10. Melodie. (Josef Kuchař)