KRAJINA.

Antonín Klášterský

Houstnoucích stromů obrys neurčitý do stínů noci tónem splývá měkkým, veliký měsíc duchem dávnověkým za houští svítí na půl v mraku skrytý. Tu tam jen blýsk’ v trav chumáč dosud sytý, ve hlíně mokré, rozejeté někým, nad tůně pouze cípem nedalekým jasněj’ se lesknou mlžné jeho svity. Hřbitovem snivým, nad nímž mír se sklání, celý kraj zdá se, v kterém slyšet není živoucí duše ani zadýchání. Hluboké ticho vlá přes les i lada, jenom jak tepny země slabé chvění slyšet je, listí jak tak zvolna padá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

231. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VÁŠNIVĚ. (Karel Červinka)
  2. MŽIVÝ DEN. (Karel Červinka)
  3. CHVÍLE V NOCI (Antonín Sova)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XLIII. Před noční bouří v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Noc. (Antonín Klášterský)
  7. Lesy hučí... (Antonín Sova)
  8. VEČER. (Karel Babánek)
  9. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  10. JEŠTĚ KRAJINA (Antonín Sova)