VEČER.

Antonín Klášterský

Ztrhané mraky v dálce se chmouří, tratí se, tratí, cítit je hlínu po krátké bouři, čpavý dech nati. Teplý vzduch chví se, z lesů se kouří, kmeny se zlatí, veliké oko lekníny mhouří na vodní hlati. Tu tam již hvězda mihotná, bledá, jako když muška na zvonek sedá, bleskne a skočí. Bože, teď celou nezměrnost nebe jako ten leknín zavříti v sebe, zamknouti oči!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

277. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  2. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  3. VEČERY NA VODÁCH. (Adolf Brabec)
  4. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  5. báseň bez názvu (Karel Leger)
  6. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Chrysanthemy. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  9. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  10. Poledne v lese. (Julius Alois Koráb)