Krajina u řeky.

Antonín Klášterský

Zřím údol širý. V dlouhém jeho pruhu se táhne řeka v stromoví a luhu, pak v dáli blyskne v náhlém polokruhu. Ni nezašumí, ani nezašplíchá, jak jedna plocha, jako pole lícha jen plyne velká, zářící a tichá. Oblázků plný břeh je, pískem zlatý; tu čeká prám, u vrby silné paty je řetězem spjat, jenž je rezovatý. A v řeku patří nebe mléčně bílé, zříš ku hladině schýlen, každé chvíle jak zlatý oblak letí po něm, píle. V ní strom se zhlíží, ztracen v jarní dumu, pak pták, jenž vzletí v křídel svojich šumu, a dlouhé hřbety fialových chlumů. A s protějšího břehu mladá žena, jež s podkasanou sukní po kolena, ve proudu máchá prádlo, nachýlena.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

538. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Noční skizza. (Alois Škampa)
  2. Panský dvůr. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MÍR NAD KRAJEM (Antonín Sova)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. Letní myšlénka. (Antonín Sova)
  6. HRA SVĚTLA. (Jan Červenka)
  7. V zlatém dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Krajina. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PODZIMNÍ KRAJINA. (Jaroslav Vrchlický)