DEN CHMURNÝ...

Antonín Klášterský

Den chmurný, plný šedi už hasne za horama, a babička má sedí tam v šíré dálce sama. Ne, není sama, není, ať plete tam či páře, jak chce jen, v okamžení jsou kol ní drahé tváře. Ty tváře jejích dětí a celé řady vnuků, a ona po paměti se modlíc, spíná ruku. Ta ruka, jak čas kluše, vždy sušší je, tak malá! Ó, kéž by, moje duše, tě jednou požehnala!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

162. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Poutnické. (Václav Antonín Crha)
  3. Bába se modlí. (Josef Václav Sládek)
  4. CHALOUPKA. (Antonín Klášterský)
  5. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V staré zahradě. (Bohumil Forman)
  7. Básník a babička. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Babička. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. Babiččin „Nebeklíč.“ (Vojtěch Pakosta)
  10. MÁ BÁBO... (Antonín Klášterský)