K vám, kdož jste prošli tmavou hrobu branou
v neznámé světy, drazí srdci mému,
a nad lidskou tam chválou jako hanou
se v duší volných vznášíte už sněmu,
chci blížit se tou vzpomínkou, až stanou
mi vaše stíny zde u lůžka lemu,
až nevýslovně sladký sen mě zmámí,
že, drahé duše, ještě mluvím s vámi!
Ty, který vládneš nad okrškem světů,
nech spáti klidně ty mé drahé hlavy,
ať zem, v níž tlí, jim dýchá vůní květů,
a zimy sníh, jenž tu se neroztaví,
je měkce kryje; oni stihli metu,
kam nemá přístup světa vír už dravý,
kde odpočinek přán je po vší mdlobě,
z nich v klínu země každý jako robě.
A sen-li úděl je té jejich říše,
ať jejich sen je líbezný a blahý
a teplem slunce, dechem jara dýše,
nechť ve snách zří všech milovaných tahy,
vše, co jim plálo na té žití líše,
co vzpružovalo čisté jejich snahy,
co hřálo je, co z duše měli rádi,
své matky tvář, své naděje, své mládí.
Však jestli vzlétly, křídla k nebi pnouce,
jich duše k hvězdám v žití okruh jiný,
je přijmi vlídně, poslední všech soudce,
na ráje prahu, mírně suď jich viny,
pro lásku jich, již v srdci měli mrouce,
a pro bolest i dobré jejich činy,
a přičti je na obláčném svém luhu
ku duchů klidných usmířených kruhu.
Nech, ať jim hvězdou plane každá rána,
jíž uštkla je kdy lidské zloby zmije,
ať každý trn jich, jako na kři z rána,
se v plnou růži vonnou porozvije;
ať světa vír, jímž duše živých štvána,
k nim vznáší se jak věčná harmonie,
a poznání všech záhad, jež nás kruší,
jim oči světlem, mírem plní duši!
Jim dovol zvednout k letu křídlo šumné
a nech, ať bdí dál v lásce nad mým žitím,
ať jejich stín že světlý stojí u mne,
od rána k noci vždy a všade cítím,
jich teplý dech za chvíle snění dumné,
jich těšnou tvář, ať trnem jdu či kvítím,
ať jejich oči sladké vždy mi kynou,
když cesta má se šeří nocí stinnou.
A v chvíli slední, v tiché skonu chvíli,
kdy prchá duše, pouta hmoty sytá,
ať postavy jich k hlavě mé se chýlí,
mou stiskne dlaň jich ruka duchovitá,
nechť přivine mne přízrak jejich bílý
na dlouhou pouť, kde hvězd jen tisíc kmitá,
a v náručí svém odnese mě výše
do míru, klidu zapomnění říše!