ZLATÉ OSTROVY

Antonín Klášterský

Je soumrak. Západ hoří nad městem nachový. Na modrém vzduchu moři ční zlaté ostrovy. A výběžkem i hranou tak svítí do dáli a v soumrak šerý planou, jak by to volaly: „Ó, lodi unavené, ó, lodi uštvané, zde mír se nad tím klene, kdo u nás přistane. Zde v hájích vonných září nám zlatá jablka, a mládí stesk, trud stáří zde navždy umlká!“ Má loď, jež hlas ten slyší, dál musí do šíra, jen oko tam k té tiši se toužně upírá. Žel, že má nesmí kotva v klid ještě takový! Já dnes bych minul sotva ty zlaté ostrovy...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

44. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ticho. (Adolf Heyduk)
  2. EPIGRAM O PLAVCÍCH ŽIVOTA. (Emanuel Čenkov)
  3. NÁLADA U MOŘE. (František Kvapil)
  4. VZPOMÍNKA Z JIŽNÍ CESTY (Antonín Sova)
  5. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  6. RŮZNÁ MÍNĚNÍ (Eduard Albert)
  7. Bohaté slunce. (Adolf Heyduk)
  8. U moře. (Otakar Mokrý)
  9. Z přístavu. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SNY (Eduard Albert)