PAN PALEČEK.

PAN PALEČEK.
Pan Paleček – to známá věc – ke králi pozván kdys, co panstvo hojně velkých ryb si z plných bralo mis: Jen malé dostal rybičky, i cítil v srdci zlost, že nemá mít, co jiný má, ač je tu stejně host. „Oj, Palečku, co počínáš?“ – děl, hledě k němuněmu, král – „ty k uchu dáváš rybky své, jak bys je poslouchal.“ – Můj králi, věru poslouchám, však nemohou mi říc, o utopeném bratru prý ty větší vědí víc! – Král usmál se a pochopil a sluhům cosi řek, a již měl velké ryby též na míse Paleček. 22 Oj, Palečku, oj, Palečku, tvůj úděl naším, ach, nám též jen drobty dávají při panských hostinách. Oj, Palečku, oj, Palečku, svůj též nám sešli vtip, jak na místo těch rybiček se velkých domoc’ ryb! 23