6. Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy

Jan Kollár

Těžko, věřím, patřiť, když se v krásy Zlaté na Tatrách den obléká, Um se tu v cyt, tělo člověka V peruť mění, v mdlé ach jeho hlasy. Mutno srdcy, an mrak slunce hasý, Hrom potírá dřeva stověká, Strašno, kdy rty Etna rozsmeká, Lká zem, bledne měsýc hvězdovlasý. Předce toto všecko snadno snesu, Ale pohled její nevinný, Tohoť nelze, leč se celý třesu. Její pohled! ó mlč, ó mlč vtipe, Srdce mluv, jak jeden jediný Střely, světy, bohy do mne sype.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

67. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čas se mění. (Adolf Heyduk)
  2. Co je to? (Adolf Heyduk)
  3. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  4. 90. Nikdy by sem nebyl věřil tomu, (Jan Kollár)
  5. 39. Nech tak. (Jan Petr Jordan)
  6. Jen pevným, hrdým buď! (Adolf Heyduk)
  7. Odrodilý. (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Zlá příčina (Adolf Heyduk)
  9. Sněžák. (Václav Svatopluk Štulc)
  10. Ben Akiba věhlasný děl: (Jan Neruda)