41. Při pohledě, jehož vážnou zpouru

Jan Kollár

Při pohledě, jehož vážnou zpouru Milost líbě krotí pochlebná, Tvář ji proměňuje velebná, Jakby dnes jen sletla s nebes kůrů; Při postavě pyšně pnící vzhůru, Oudů blesk a hnutí ohebná Vstavu krásou všechněch hudebná Unaviti ousta Trubadůrů. V ten čas, kdybys klekna úcty platil Skroušnou cnostem jejím poklonou, Umorby tě v náruč její sklátil; Zde, by různých poloučily stránek, Lada v jednom těle s Madonou, Svorný sobě udělaly stánek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 2 osoby; jsou označeny takto

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

177. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  2. ROMANCE O PLATONICKÉ LÁSCE. (Antonín Klášterský)
  3. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  4. Nápisové. (Josef Jungmann)
  5. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  6. Bída se na rámě mi zavěsila (Josef Holý)
  7. 417. Hora dále s vyšším stojí čelem (Jan Kollár)
  8. 138. Z prostřed vln se šumně nad Dunajem (Jan Kollár)
  9. Vzývání (Otokar Fischer)
  10. IX. Na Kollara. (Jan Pravoslav Koubek)