101. Kdyby to snad někdy mohlo býti,

Jan Kollár

Kdyby to snad někdy mohlo býti, Aby pro té země ozdobu, Krása, cnost a pravda podobu Lidskou ještě uvolili míti; A jak člověk cítiti a chtíti, Mluvit, dělat v tomto způsobu, Bohmě! muselyby osobu Této panny z cela na se vzíti: Mnoho krás už viděl sem, než platí Téměř o všech onna zkušenost: Malá chyba velkou krásu špatí; Jen tu slunce bez šplihy a mraku, Jen tu dokonalé stvořenost Dílo mému ukázala zraku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

78. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLIV. Bez Boha nic stálého. (Josef Hubert Tichý)
  2. LXII. Tak jest krása těla mnohých duší (František Jaroslav Kamenický)
  3. ČEKÁME VZKŘÍŠENÍ (František Odvalil)
  4. 30. Darmo lidská peruť za výborem (Jan Kollár)
  5. Kdo by věřil bílé pěně, ( H. Uden)
  6. Rozličně se dary Boží, (Marie Čacká)
  7. 71. Nepřím, že svět ten už v sobě choval (Jan Kollár)
  8. LXIV. Lichota. (František Matouš Klácel)
  9. 138. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  10. L. Sjednocenost. (Josef Hubert Tichý)