188. Od jezera Tolence sme jeli

Jan Kollár

Od jezera Tolence sme jeli Do Museum v Nových Střelicech, Kde sme vykopané v Přilvicech Slavské bůžky s Milkem uviděli; Kteří, tknuti ním, hned oživěli, Sem tam běhajíce v policech, A nám o městech a vesnicech Starých časů mnoho rozprávěli: Jeden leccos mluvil o Lotaru, Druhý o Ottovi z Bamberku, Třetí lál všech slavských kmenů sváru; A když těmto podobnými slovy Rozhovor náš přišel k závěrku, Milek dechnul – opět byli kovy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 3 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

7. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 279. V meziříčí tom, kde rozložilo (Jan Kollár)
  2. 216. Dílem sladký přímus námluvy té (Jan Kollár)
  3. 263. Neletí tak orel prudkým letem, (Jan Kollár)
  4. 267. Tatranskou když Vratislavu zříme, (Jan Kollár)
  5. 458. Novochtivost zneterpělivená (Jan Kollár)
  6. Předvěká podoba Čech. (Karel Alois Vinařický)
  7. 69. Jednou, když sem za Sálu k Ní chodil (Jan Kollár)
  8. 143. Co sem věštil, téměř skutek bylo, (Jan Kollár)
  9. 571. Hory dvě se nyní spolu spikly (Jan Kollár)
  10. 482. V jednom místě uzřela sem stánky, (Jan Kollár)