193. Jsemli zde už, sám sem k sobě pravil,

Jan Kollár

Jsemli zde už, sám sem k sobě pravil, Stargrad také ještě neminu, Šli sme: a ai, skvostnou hostinu K vítání nás Těšmírův dům slavil; Abych pak se Milka zlého zbavil Aspoň v tuto pěknou hodinu, Káži: ty ven zůstaň zlosynu! Já šed jej sem v dvoře pozůstavil: Než když dvéře zatevřeny byly, Bouchá, prosí, pláče mazňátko, Že stud i hněv líce moje kryly; Potom když hod náš i spolek shlédnul, Rozbiv okno, jako ptačátko Vberkna v jizbu, na mé plece sednul.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

296. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO PREMIÉŘE „TRILOGIE O SIMSONOVI“. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  3. LÍPA. (František Odvalil)
  4. 268. V lesku rosou zperleného jitra, (Jan Kollár)
  5. NA CESTU. (Antonín Klášterský)
  6. Záviděl mně, Ilo... (Adolf Heyduk)
  7. Škoda Nitry. (Adolf Heyduk)
  8. Trojí vzkaz. (Adolf Heyduk)
  9. K vůli svatému. (Adolf Heyduk)
  10. RŮŽE POVÁŽSKÁ. (Adolf Heyduk)