195. Zanechavších sotvy Plonský chotár

Jan Kollár

Zanechavších sotvy Plonský chotár Potkali nás tu z Čech harfeník, Z Turce olejkář a pláteník Z Oravy, pak od Trenčína drotář; Chlapci! dí můj vtipný pranovotář, Já chci nyní býti bubeník, Vůdce náš nám bude louteník, Tam jest Alberk, jehož původ Lotar: Byvše k němu s hudbou přivedeni, Hrad ten celý tak sme zříceli, Nezůstal že kámen na kameni; Přimušení, proti lidství právům, Slavové jej stavět museli, Na slavenské půdě, proti Slavům!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 5 míst; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

218. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SKULTETUS. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Choť Krokova. (František Chalupa)
  4. Sen ve troskách. (Rudolf Pokorný)
  5. JÁCHYM SLAVATA Z CHLUMU. (Adolf Heyduk)
  6. báseň bez názvu (František Chalupa)
  7. Bavůrek z Švamberka. (Josef Václav Frič)
  8. báseň bez názvu (Otakar Červinka)
  9. 146. Když dál ještě přes jednu sme hůrku (Jan Kollár)
  10. O Raméově verbování. (Adolf Heyduk)