279. V meziříčí tom, kde rozložilo

Jan Kollár

V meziříčí tom, kde rozložilo Švárné městečko se Mošovce, V dávnosti prej sluli Snášovce, Tam mi nebe vlast mou vyznačilo; V horní straně jeho nasadilo Přirození bučí, jalovce, V dolní role a pstré pokrovce Luk i kutin trávných rozšířilo: Tam sem spatřil svět, se v Mači hrával, Vodu ze studně pil Královské, Z Tlusté cit a z Dřínku krásu sával; Kraj ten s městem tak se Milku líbil, I lid, hry a zpěvy venkovské, Že mu věčnou čest a lásku slíbil.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

250. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 263. Neletí tak orel prudkým letem, (Jan Kollár)
  2. XI. Má touha. (Josef Hubert Tichý)
  3. 231. A však než sem vešel, smluvu psanou (Jan Kollár)
  4. 160. Při Kamině městě deržel stání (Jan Kollár)
  5. 555. Výspa z moře tohoto se výší, (Jan Kollár)
  6. 159. Já i Milek živě změnu tu čil, (Jan Kollár)
  7. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  8. 418. V úboči té hory v moch sem klesla, (Jan Kollár)
  9. 230. Tožť jest onna veleslavná Praha, (Jan Kollár)
  10. 143. Co sem věštil, téměř skutek bylo, (Jan Kollár)