289. Zavzni ještě znovu slavenskými

Jan Kollár

Zavzni ještě znovu slavenskými Zvuky krajinečko spanilá, Ty vlast Priviny a Hezila, Nad krásnými břehy Blatonskými: By hrad onen zase s předky svými A v něm svatyně ta ožila, Kterou někdy ruka světila Methodova řády křesťanskými: Vezmi, kraji, i mne v lůno svoje, A vy lázně jeho pověstné Zmýte ze mne všecky strasti moje; Obzvláště ty rány bolestné, Které jedna Sála duši mojí Způsobila, nechať druhá hojí,

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

151. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jsou-li tobě jeskyně ty známy, (František Sušil)
  2. 600. Jedno se však předce divné zdálo (Jan Kollár)
  3. 78. Pavučina. (Jan Petr Jordan)
  4. 192. Divnými můj nápady mi stále (Jan Kollár)
  5. 196. Neděle nám svatá přemilostně (Jan Kollár)
  6. 606. Za ním pelná trámů, válců, klínů (Jan Kollár)
  7. 44. Hraběnko! ty skrytá pod Kunickým (Jan Kollár)
  8. 159. Já i Milek živě změnu tu čil, (Jan Kollár)
  9. 244. Chvála Bohu! že už vymizeli (Jan Kollár)
  10. XLIII. Služba. (František Matouš Klácel)