437. Když tu toho noha moje nechá,

Jan Kollár

437.
Když tu toho noha moje nechá, Když tu toho noha moje nechá,
 Asi na hození kaménka Stojí s mečem v ňádřích dívenka, Tak že v úžas má se mění těcha; Kdo jest tato nešťastná a plechá Mladice, dím, asnad Slovenka? „Maďarka to z Jagru, milenka Telafouza, vůdce v Uhřích, ČechaČecha“; My hned paloš z ní sme vytasily, Potom páchnidly a oleji, Vodkami a mastmi posilnily; Thisbe ta se Slávy hodnou stala Tím, že syna Slávy vroucněji Než svůj vlastní život milovala.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár