469. Vedle Glinské hned mé oko pěknou

Jan Kollár

Vedle Glinské hned mé oko pěknou Nebeslavku státi uhlídá, Čí to hezké děvče? „Nahyda Černikova z Nikitinu“ řeknou; Při tom jméně všechněm sardce měknou, A hlas jeden toto povídá: Otce jejího kýs nestyda Osočil, ai z úřadu ho svléknou, Do Siberska ženou nevinného, Kam i matka s dcerou násilím Milovance sprovázely svého; Jednou dobrá dcerka Černikova Návrat hledati svým přemilým Sama šla, míl šest set, do Petrova.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

228. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chaloupka. (Svatopluk Čech)
  2. Nekřtěňátko. (Jaroslav Vrchlický)
  3. OPUŠTĚNÁ MATKA. (Jan Evangelista Nečas)
  4. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  5. TY DĚTI! (Karel Dostál-Lutinov)
  6. MRTVÁ NEVĚSTA. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Označení smrti. (František Ladislav Čelakovský)
  8. Ritornelly. (Josef Václav Sládek)
  9. DCEŘINO ŠŤĚSTÍ. (Vítězslav Hálek)
  10. ZLATÝ KOLOVRAT. (Karel Jaromír Erben)