588. Z temena zas toho Čimborasa

Jan Kollár

Z temena zas toho Čimborasa Sud se hurtem dolů šutruje, V němžto zabedněnec bubnuje Tělem, usty bruče jako basa; Když až dolů přišel, ruka Ďasa Zas jej zpátkem vzhůru valkuje, A že dychtivost mou vzbuzuje, Doptávám se blíže na chuďasa: Všestranně když ode mne byl zkoumán, Vyšlo, že to onen domnělý Notář Belův, Anonym a Kuman; Maďarům se chtěje radochlubným Lísat trubiroh ten zatmělý, Hanobil náš národ pérem zhoubným.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

60. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 437. Když tu toho noha moje nechá, (Jan Kollár)
  2. Buďto – nebo. (Adolf Heyduk)
  3. 578. Čekáš, proč ti los až po tu chvíli, (Jan Kollár)
  4. Modrá krev. (Adolf Heyduk)
  5. Pozor. (Adolf Heyduk)
  6. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  7. Přijdou chvíle a pak časy. (Adolf Heyduk)
  8. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  9. SLOVÁKŮM. (Adolf Heyduk)
  10. Úkryt. (Adolf Heyduk)