Kohout.

Jan Daniel Korvín

Já z okna vidím dobře do mlýna, kde někdy kohout hrabe na smetišti, zda v mrazu se tam zrno nezablýští, jež upadlo tam ženě se klína. A kohout chytře šlape, vzpomíná, kde zrní nejvíc ve mlýně se prýští, zda neslyšel snad, že juž v době příští, snad teď už jinde mlíť se začíná. Tak hrabeš chytře, mrkáš na slípky, když nalezneš, čím duch tvůj omládá, já tebou býť, bych letěl do sýpky, kde leží zrní celá hromada – tam zakokrhal třikrát hodně prudce a pro slípky se vydal v lidské ruce!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

65. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Straka. (Josef Jaroslav Langer)
  2. BALADA O HARPYJÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Vlašťovky. (Jan Daniel Korvín)
  4. EVA CIKÁNKA (Josef Jakubec)
  5. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  6. VELÍŠ. (Ferdinand Tomek)
  7. ŽENE MRAK SE... (Jan Vlk)
  8. SLEPICE (Josef Svatopluk Machar)
  9. NOVÝ SAD. (Josef Jakubec)
  10. 467. Ale jest tu v blízku ještě, co víc (Jan Kollár)