Kam?

Julius Alois Koráb

Kol oken mých tou pozdní nocí tmavou z ulice pusté větru pláč se chvěl, já nad knihou jsem ještě v dumách bděl, rej vidin divoce mou vířil hlavou. Duch jako vínem zvolna opíjel se melodií skolébán, tak lkavou, s ní v prsa má, kde vášní spor plá vřavou, tón beznaděje teskné náhle sjel... Jak blesk, ó muka! Zachvátil mě divě, spár v hruď mi zaťal, duši spoutav lstivě, snů květy spálil, otrávil můj dech!... A sklamání já cítil trpké z žití, zoufalý výkřik selhal na mých rtech: „Kam?“ – V prázdno hluché osud náš se řítí!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

79. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V PROBUZENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. FANTASIE ŽIVOTA. (Stanislav Popelka)
  3. To-lis nikdy necítila? (Augustin Eugen Mužík)
  4. V touze po lásce. (Bohdan Kaminský)
  5. De monte sacro. (Xaver Dvořák)
  6. VIOLETA. (Otakar Auředníček)
  7. Propercia de Rossi. (Karel Kučera)
  8. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  9. Píseň smíření (Otokar Fischer)
  10. Snění. (Boleslav L. Černý)