Písně Ahasvera.

Antonín Koukl

Jsem živá minulosť, jež v přítomnosti žije; mé žití světa žádná bouře neohromí! Přes tisíc žiju let – až dneska napadlo mi, že bouří v nitru mém cos jako poesie. Od myšlénky té jsem již nerozdělným. V mé hlavě bují plány všeho bez rozměru – jen někdy směji se: fenomén byl bych věru, tak kdybych stal se náhle – dvakrát nesmrtelným! Já viděl Saharu i propasť Niagary, ba celé přírody bezčetná kouzla, čáry. Já cítil strnutí, když Vesuv soptil lávu a Pompej zhynula popele v šedém hávu. Když Napoleon žil a bortil světa tróny, já žasem oněmil a se mnou milióny. Ten zázrak ještě zřít chtěl bych já poutník smělý, by český šlechtic dal pro vlasť i – krejcar celý! Let přes tisíc má noha světem kráčí, co viděl jsem, to líčit nepostačí ni jazyk Demosthena. Já svědkem byl, jak klesli národové a na jich místo přišlo plémě nové – až znovu příšla změna. Já přešel snad již každý údol, horu od květné Spánie až ku Bosporu, kde vlna s vlnou hrá si. Však při tom bos jsem byl, což radosť skytá; vždyť při těch cestách – kdo se dopočítá – co bot bych rozbil asi? Již umři, myšlénko, a neděs více! Proč svíráš v žhavá pouta duši? Což z práce tvé tě, krutá pijavice, ni prosba, žal můj nevyruší? Tak velmi často volal jsem, a znovu zas řádí myšlénka ta psotní: co naživil by se mne slavný ouřad, kdyby mne vsadil v žalář doživotní! Kdo napsal lásky dějiny, tu knihu obsahu jak moře, kdo čítal za let za tisíc blaženosť lásky, trud i hoře? V ní psát by musel pokaždé, jak milán těšil milku, že věčně bude milovat – a miloval jen chvilku. A byť měl plány nejčistší, milovat věčně nedoved’, vždyť přišla neúprosná smrť a lásky vroucí konec hned. Jediný já jsem ve světě, jenž věčně život ponesu a věčně mohu milovat! – Chce čtenářka mou adresu?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 4 místa; jsou označena takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

římský, řím, papež, athena, caesar, cicero, císař, gregor, heinrich, papežův

160. báseň z celkových 402

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČER MARKA AURELIA VE VINDOBONĚ. (Josef Svatopluk Machar)
  2. IMPERATOR AUGUSTUS FLAVIUS CLAUDIUS JULIANUS. (Josef Svatopluk Machar)
  3. báseň bez názvu (František Táborský)
  4. LV. A zavrou-li ti duše mělké (Vítězslav Hálek)
  5. ODCIZENÉMU ČLOVĚKU. (Antonín Sova)
  6. UMÍRAJÍCÍ AISCHYLOS. (Josef Svatopluk Machar)
  7. KYNIK. (Josef Svatopluk Machar)
  8. VELEHRADSKÉ MOTIVY. (Ferdinand Tomek)
  9. BÁSEŇ O SVĚTSKÉM HOSPODÁŘSTVÍ (Antonín Sova)
  10. EHEU, FUGACES, POSTUME... (Josef Svatopluk Machar)