Strašáky.

Eliška Krásnohorská

Na veselé, mladé třešni kývá strašák, mladík dnešní, vyfintěný, málo k strachu, jak as myslí jeho druh rozpřažený dole v hrachu – pravý starý černobůh. Onen čistý, z víchů nových, plný pentlí papírových na své výši povětrné kolébá se koketně; vrabců hejno kol se hrne lichotíc mu záletně. On se čechrá, chlubně šustí, vzhůru, dolů chochol pustí, pyšní se, že vrabci spěšně k němu blíž se slétají, klovajíce jeho třešně veřejně i podtají. Radostí již neodolá. „Milý brachu,“ dolů volá, „jak jsi zhyzděn ve svém kroji! Ubožáku! máš to šat! Vždyť se tě i ptactvo bojí, vyhýbá se odevšad. „Pokroč, brachu, přece s dobou! Hleď, kdo dospěl dál z nás obou! Já jsem chlapík pramoderní: krása s vtipem v souladu! Ale tací výři černí – ti jsou ve všem pozadu.“ „Floutku!“ druhý vece v zlosti; „strašit je mou povinností! Mou to ctí, ty větroplachu, když se ptactvo zaplaší! Strašák jest tu k vůli strachu, – krása, brachu, nestraší.“ „Bloudku!“ volá švihák s třešně, „pojímáš to prafalešně, neb dle moderního řádu u lidí – jen ptej se jich – strašáky jsou pro parádu, pro efekt a pro přepych! „Nuž a krása v době naší krásou jesti jen, když straší. Dvě to divné pravdy sice, mocné však jich proudění: prvé nejvíc v politice a té druhé v umění.“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

politika, poslanec, parlament, ministr, politik, politický, vídeň, schůze, mandát, republika

796. báseň z celkových 1252

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VYSOKÁ MLÁDEŽ. (Stanislav Mráz)
  2. báseň bez názvu (Josef Svatopluk Machar)
  3. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  4. báseň bez názvu (Řehoř Řiřavec)
  5. báseň bez názvu (Eliška Krásnohorská)
  6. Ranní říkání. (Viktor Dyk)
  7. DĚKUJI... (Josef Svatopluk Machar)
  8. PÍSEŇ O MEMOIRECH. (Viktor Dyk)
  9. I. AUGIÁŠŮV CHLÉV. (Antonín Sova)
  10. báseň bez názvu (Hanuš Jelínek)