VE SVĚŽÍM VZDUCHU.

Eliška Krásnohorská

Leť, svěží větře! Cosi vlaje tak bujarého kolkolem! A krásná jeseň kouzlí v kraje jas po horách, jas údolem. Jak živo jest v tom vlahém chladu, jak v slunném lesku spanilo! Hoj! volno nám v tom českém sadu, jak dávno již nám nebylo. Kol čerstvou rosou se to třpytí a všecka luka zvoní v sluch, cos hybně hrá nám v žilobití, ba hýbá se ten český vzduch! Vzduch čilý jako peruť pružná svým váním chladí čela znoj, jak víra v sebe, síla mužná, jež krotí vrátký nepokoj. Již prosto bázně, prosto taje v nás bezpečí se ustálo; my cítíme, že cos nám zraje a cosi v nás že uzrálo. Náš vinař těžké hrozny sklízí, náš oráč kypří k setbě lán, a zbytnou silou druhé mízy jest kmen i duch náš rozehrán. Ruch zdatné práce, ruch ten plesný již směle skosiv, nač byl čas, má radosť nové pozdní vesny a pučí, doufá, mládne zas! I vlaje bystrý vzlet v tom vání, vzlet slavný, svatováclavský! Jest jeseň, doba požehnání, i žehná kraj náš otcovský. Jest, jak by ruka její štědrá se otvírala národu, by přečkav matná bouřná vedra, žal nejdražší svou úrodu. Neb rozbrázděn jest ostřím rádla ten tvrdě zprahlý, vzdorný luh, by česká půda plodně zmladla, by plodně zmladnul český duch! Jest konečně, jak na otčinu by čekal silný, mužný věk; jsou role kypré k setbě činů – zrn zlatých z mlatu myšlének!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

289. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEKÁČI. (Antonín Jaroslav Klose)
  2. Za mrtvou slávou. (Antonín Klášterský)
  3. JAROSLAVU VRCHLICKÉMU. (Josef Merhaut)
  4. VESNICE U ZORANÝCH POLÍ (Antonín Sova)
  5. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  6. ČESKÝM DĚTEM. (Josef Václav Sládek)
  7. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  8. 1. Ráno za chlaďounké rosy (Marie Čacká)
  9. PŘÍPITEK. (František Serafínský Procházka)
  10. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)