CO ŘÍČKA ZPÍVÁ.

Eliška Krásnohorská

Jas jitra s leskem vody splývá a v slunném proudu říčka zpívá: Jsem píseň, jež se dala v let; mne srdce země plesně roní, pln záře ranné plá mi svět, mně každá vlnka trylkem zvoní. Až ku dnu ňader mých se slunko směje a hřeje a slouchá, co šeptů důvěrných si s vlnou vlna šplouchá. Jsem píseň, vzbudila mě zoře, mne žene touha, má pouť je dlouhá, ó tuším v dálce moře, v něm bezmezného blaha říš a k moři letím blíž a blíž. Svá kouzla večer dolů schvívá a v lesku luny říčka zpívá: Jsem žití v proudu zvlněném, kde jas a stín se klamně snoubí, vln honbu zříš na čele mém, však nevíš, co si nesu v hloubi. Mně bijí tepny vln tu vášně hřměním, tu chvěním, a v běhu, jenž muk a slasti pln, chci prchnout poutům břehů. Jsem žití, rozkoš jsem i hoře, mně srdce buchá, a křídlo ducha chce dál, kde tuší moře, svět nekonečný, volnější! Jen ten mé touhy zkonejší. Noc obraz krajem temnem skrývá a v černém lese říčka zpívá: Jsem osud; schoulen v temna klín, jen tajemstvími proud svůj vinu; i břeh i běh můj – vše je stín, jsem němý, nikdy nespočinu; věz, kamkoli svůj tok tvým ukryt očím kdy ztočím, a kudy se odchýlí tvůj krok: já dohoním tě všudy! Jsem osud, v slepé noci číhám, své víry, tůně skryv tajně v lůně, až k moři tebe stíhám; tam cíl tvůj; chvíli poshovím – tam najdeš, čeho nepovím.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

151. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V lůně bukoviny. (Alois Škampa)
  2. V skalách. (Jan Červenka)
  3. S pánem Bohem! (Emanuel Miřiovský)
  4. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  5. BALLADA (Viktor Dyk)
  6. Vzpomeň si... (Růžena Jesenská)
  7. V. Hleď, azur jesti jako velká vodní tůně, (Jaroslav Vrchlický)
  8. PÍSEŇ DUŠE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SPÁNKU. (Antonín Klášterský)
  10. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)