POHÁDKA O ZLATÉM KLÍČI A ŽIVÉ VODĚ.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Kam dřív pustit oči? Kam jen honem zříti? V hledišti jak na scéně – všude plno živoucího kvítí, drobných poupat neméně; všude dětství sladkou něhou svítí. Na jevišti, ejhle – tam se jaro hraje s květy, vánky, obláčky; v hledišti se jaro žije, – vlaje nad malými diváčky; úsměv jara v očkách dětí plaje! Poesie jara zlatým petrklíčem otvírá si srdéčka, pramének jak zlatým hází míčem vlnkami v zář slunéčka, zem si kypří krteček svým rýčem. Víla nad lukami, háji, květnicemi výzvu dala výslovnou, květince ať nejvzácnější v zemi, kterou zvolí královnou, čest je vzdána květinkami všemi. Volit růži v trní? – Zlou by byla kněžnou. Pampelišku s lucernou? Nezabudku s konvalinkou sněžnou? Sedmikrásu nádhernou? Ne! Však fialku, tu skromnost něžnou! Ó, jak z oček dětí při pohádce prosté dušinky jim zářily! A jak cítím, že zas pučí, roste strůmek z let mých mohyly, v něm zas pějí ptáci, jarní hosté! Díky za přelud, v nějž mě jak děcko svádí divadlo – sen – pohádka! V pozdní večer na korábu zádi pluje se mnou památka na života zlatý klíč – sen mládí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

329. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Jarní idyla. (Rudolf Pokorný)
  3. JARO A DÍVKY. (Miloš Červinka)
  4. Uvítání jara. (Rudolf Pokorný)
  5. 3. Přinesli jaro na křídlech (Josef Kuchař)
  6. MÁTI A VÍLA. (Václav Jaromír Picek)
  7. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  8. 6. Rozkvetlo nebe hvězdami (Josef Kuchař)
  9. Z violek. (Irma Geisslová)
  10. (Před zkouškou.) (Emanuel Züngel)