Stesk.

Eliška Krásnohorská

Nic truchlejšího není než mladé oko shaslé bez nadšení, než bez myšlénky jinochovo čelo, jež malátně se scvrká v babské vrásky, a zotročile nahrbené tělo, v něm srdce duté, mrazivé, jak prázdný krb, kde, co dřív ohněm vřelo, se stmívá v dýmy plazivé, kde vymřel plápol odvahy a lásky. A nic tak nezabolí, jak padlý prapor na válečném poli, když rukou vlastní, jež jej v bitvu nesla, jej k nohám pustil korouhevník zvrhlý, i zapřev svatá, na něm psaná hesla, naň šlápnuv, smlouvá s vrahy mír! Nic nebolí tak, jako česť kdy skleslá i zrádný její bohatýr znak vlastní ve prach s čisté výše strhli. A není hanby větší, než pýcha mužů nemužně kdy klečí a tak se modlí k cizí hrdopýše, že v cizím úsměvu se slastně zhlíží, při cizím zamračení sotva dýše a bita ve tvář, v prsa bije se, ni z potup cizích k citu vlastní výše a k velkosti se pravé nevznese, leč pod hřích cizí sama plece níží. Ó kdy se oko slepé zas otevře? kdy lebka, v nižto tepe nám útok cizí s pohrdlivou vřavou, skráň kdys jen koruně a přílbě zvyklá, svůj najde vzdor? Až nad vztyčenou hlavou nám hrdý prapor opět zašumí svou mluvou volnou, jedinou a pravou ta hesla, jimž duch dějin rozumí a jež nám v srdcích mladých svatě vznikla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

438. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. LEV N. TOLSTOJ. (Antonín Klášterský)
  3. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  4. Náš zlatý král. (Jan Nálevka)
  5. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  6. LYONSKÝM VÍTĚZŮM (Xaver Dvořák)
  7. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  8. Čtyři české znělky. (Josef Václav Sládek)
  9. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  10. báseň bez názvu (Otakar Červinka)