Na starém bojišti.

Eliška Krásnohorská

Kopá v poli, skloněn robství tíhou, v padlých reků znesvěcených ložích, brázdí popel dědů mnohou rýhou pozdní pravnuk bojovníků božích. Hroby volných smáčí robským potem, on, ten vyděděnec jejich ducha; neví, v čí to kosti tupým hrotem na povel svých pánů tvrdě buchá. V uschlé hroudě skryta lebka bílá, v lebce osten vraženého kopí; došlo na ni v slepém trudu díla, parob silou hrubý nástroj vzchopí – Rána udeřila. Jiskry hněvu tryskly z lebky, valící se prachem. Parob zděšen divem toho zjevu sepjal ruce s pověrečným strachem. Ó jen žehnej křížem zbledlé čelo, zíraje v ty duté důlky oční, jimiž k tobě cosi zablyštělo záhadného z hrobové tmy noční! Jiskra z lebky! Divná moc tu straší! Brachu, viď, že takých lebek není? Či snad byli padlí otci naši jinými než naše pokolení? Hle, též o nás dosud svět to praví, nevěda, jak hanou tou nás chválí, že jsou tvrdy naše české hlavy, že jsou pevny, vzdorny jako skály! A co hrotů zaražených věží v lebkách po steré nám bodně ráně! Srůstajíce s kovem jich i rezí, polo železny jsou naše skráně. A co zlostných rázů po vše žití v zraněné nám témě kuje, tesá! Ale hanba! Kladiv krupobití přec nám jiskry z lebky nevykřesá! Ó jsme padlí, ne však na bojišti, v robském jhu jsme padlí na úhoru! Lebka otců po nás hněvně blyští, volajíc k nám: „Jenom jiskru vzdoru! Jenom jiskru staré české pýchy, jenom jiskru z hlav jak od ohniska! Vždyť přec po nás, pohřbených zde v líchy, zdědili jste lebky, z nichž se blýská!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

127. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Babel. (Václav Šolc)
  2. Na bojišti. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Na špici dýky, která usmrtila, (Richard Weiner)
  4. Továrna. (František Cajthaml-Liberté)
  5. Žebrák. (František Cajthaml-Liberté)
  6. POD ŽEBRÁKEM. (Karel Václav Rais)
  7. SEN O KOŘENECH ZLA. (Vladimír Houdek)
  8. SESAĎTE BOHA... (František Serafínský Procházka)
  9. Jaká se tam shromažďuje kupa? (František Sušil)
  10. Bořek. (Antal Stašek)