Večerní obraz.

Eliška Krásnohorská

Zašel den za hory vzňaté, s nebe prší perličky; vidíš tamo ruce zlaté, ježto sejí hvězdičky? Na nebi bdí mír, na zemi k snu i bol se ukládá; nitku lásky světy všemi zlatá ruka upřádá. Ticho všude, plno blaha, tuším ráj ve chvíli té; slyš – jak zlatá ruka sahá v duše struny napnuté.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

155. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V noci sám. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Den se krátí... (Adolf Heyduk)
  3. ZLATÁ PŘADLENA. (Zikmund Winter)
  4. Z TVÝCH SLADKÝCH OČÍ... (Bohdan Kaminský)
  5. II. Nad chaloupkou lípa stará, (Rudolf Pokorný)
  6. Nad chaloupky... (Růžena Jesenská)
  7. S. Simon Stilites. (František Leubner)
  8. 394. Okoslepný oblak, jenž ji slonil, (Jan Kollár)
  9. Rozhovor. (Bohdan Kaminský)
  10. Křidélka z paprsků... (Růžena Jesenská)