Zimní jitro.

Eliška Krásnohorská

Co ve sněhu to vířilo jak duchů šlépěje v půlnočním reji? aj, k nám se jaro blížilo, na výzvědy se plížilo, do rána prchlo – zda již po naději? Zalétlo smutně ve svou skrýš; hle, jeho slze s holých větví kanou, mrazivým dechem tuhnou již, a mdlé kdy slunko stoupá výš, duhové stíny mžikem na nich planou. Avšak že bdí, mé srdce ví, že touhu po shledání s námi sdílí, že tají krok svůj váhavý, že blízko dlí, a zaplaví nás proudem lásky v první šťastné chvíli.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

369. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. III. Já v zimě teskné báje před: (Josef Kuchař)
  2. VEČERY. (Herma Pilbauerová)
  3. JARNÍ. (Bohuslav Květ)
  4. I ŠEŘÍK ODKVETL... (Bohdan Kaminský)
  5. V jižním dechu. (Alois Škampa)
  6. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  7. NA HORSKÉM HŘBITŮVKU (Viktor Dyk)
  8. Na Řipu. (Karel Babánek)
  9. KVĚT A PLOD (Jaroslav Vrchlický)
  10. SKÁLY ZASNĚŽENÉ. (Irma Geisslová)