Přemítání.

Eliška Krásnohorská

Koho jen bych se zeptala, proč mě má asi Jeníček rád? skoumání marné mi hlavinku trudí, trampota často ze sna mne budí, slzívám proto nastokrát. Nejsem přec jeho matičkou, nejsem mu sestrou ni dcerunkou, nehlídal mne, když jsem byla malá, nezpíval mi, abych tiše spala, nekolébal mne na rukou. Uzřel mne prvně, podruhé, ptal se mne mnoho – nevím oč! a hned mi řekl, že beze mne není radostným jemu ni okamžení – miloval mne – a neměl proč! Takovou lásku jen možno zřít na svatém obraze v kostele; tak jako my dva tam na potkání – jakby se minout nemohli ani – dobří se milují andělé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

166. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dceruška. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  2. 81. Pláč lásky. (František Jaroslav Kamenický)
  3. 28. Přirozená věc. (František Jaroslav Kamenický)
  4. XXVII. Hubičky. (František Serafínský Procházka)
  5. HOLOUBCI. (Josef Václav Sládek)
  6. Neděle. (Václav Svatopluk Štulc)
  7. VIII. Přílazek. (František Serafínský Procházka)
  8. Borek. (Rudolf Pokorný)
  9. VEČERNÍ STRÁŽCE. (Adolf Bogner)
  10. SLUNÍČKO. (Josef Václav Sládek)