Sirotek.

Josef Kuchař

„Pojď dítě sem, pojď ke mně blíž, Ať udělám ti svatý kříž; Již hasne zraku růžný den, A oči jímá smrti sen.“ „O matko, matko, bůh buď s námi! Jen přelud duši tvojí mámí; Vždyť vůkol nebes modrý jas, A po noci den zlatý zas.“ „Ne přelud, drahé moje dítě! Rozpíná klamné svoje sítě; Jeť věčnosti to chladný van, Jenž volá v nadzemský mne stan.“ „O matko, matko! dceři svou Vem s sebou odtuď ubohou, O nechtěj, máti! po sobě Zanechať dítě sirobě.“ „Jen nežel, dcero, dítě mé! Však na tebe bůh vzpomene, A věrná v smrti máti tvá Své dceři s nebe požehná.“ „O matko, matko, vem jen, vem Své dítě s sebou v hrobu zem: Když nemám tebe – neznám svět, A kletbou mi ten žití květ.“ A dci se oužej’ k matce kloní, Teď právě klekání se zvoní – Nemocná k nebi vzpíná hled, Teď dozněl zvon – a matka – led. Noc tichá jako hrob a stín Zem halí v tajemný svůj klín, Měsíce perlonosný třpit Zří ve komůrce lampy svit. A teskné světlo kahance Zář leje na tvář umrlce, A dívka klečíc, pláče, lká, Své matky tělo objímá: „O matko má, o vem jen, vem Své dítě v tichou hrobu zem, O bez tě, bez tě nechci žít, O nech mne sladce s tebou snít. O Maria! ty bol můj znáš, Ty bídným v nouzi pomáháš, Ach, k tobě volá nářek můj, Ty, svatá, za mne oroduj!“ A slyš, dvanáctá – duchů moc! Uhasl měsíc, vůkol noc, A kolem ticho – stíny jen – V čas tento jímá oči sen. Když vzbudilo se jitro zas, A v růžích smál se zlatý jas, Nezřela dívka slunce víc; Jeť oko zhaslé – ztuhlá líc.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

86. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večerní modlitba. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Pouť do Kevlaru. (Václav Antonín Crha)
  3. II. Matko na Hostýně, (Vincenc Furch)
  4. Legenda o vlku. (Antonín Bulant)
  5. PÍSEŇ. (Vladimír Houdek)
  6. PÍSEŇ ZVONU. (František Kyselý)
  7. Sňatek. (Ervín Špindler)
  8. Slzičky. (František Leubner)
  9. Modlitba. (Alois Škampa)
  10. Panna Maria Tuřanská. (František Kyselý)