Dvěma nedochůdným kritikům.

Josef Kuchař

Já vždy byl divný, snivý hoch: mne tolik lákal jitřní třpyt, když lehá duhou na pažit – já rosy vssál, co jsem jen moh’. Já nořil duši v šeřík, hloh a vpíjel lesní šum i klid, já rád tak slýchal bouři hřmít, již chrlil černý mraků stoh. Zář hvězd, vzpomínek modrý zrak, šíř obzoru, hled do oblak mne zapředly v sen, do pohádky... Kde jsou ty čisté duše svátky? – Teď slintá na ten zlatohav svou špínu kýs „moderní“ brav.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

655. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. TŘEM V ČECHÁCH. (Adolf Racek)
  3. V ČERVÁNCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tužba. (Adolf Heyduk)
  5. Jitro lidstva. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Padaly hvězdy... (Růžena Jesenská)
  7. Večer. (Adolf Heyduk)
  8. Mrakům. (Alois Škampa)
  9. Cestou. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. V DUM MODLITBÁCH jdu tajů do zahrad: (Adolf Racek)