Polní a domácí hospodářství.

Polní a domácí hospodářství.
Řepka-li se dobře daří, peníze dá hospodáři, kdy jich před žní potřebí; proto řepku velebí. Okno často otevírej, v pokoji prach meť a stírej, proklepávej šatstvo holí, nenasadí se ti moli. Co se doma uvaří, má se doma snísti; co se doma mluví, dělá, nemáš s jiným přísti. Jetel ráda seká kosa, je-li na ní ranní rosa; proto záhy z postele, sekej jetel vesele. Moudrá rada Sulpice: „Dávejte sůl do píce.“ 31 Každá práce velkou cenu má, Bohu-li se ke cti vykoná. Práce kvapná – není japna! Pro život-li časný vzácna každá hodina, pro život je věčný vzácna každá vteřina. Hodina nečinně ztracená nikdy ti nebude vrácena. Lenoch mladý, žebrák starý, slyší všady: „variVari, vari!“ Zkušenost den co den na tebe volá: „Za mládí pamatuj na zadní kola!“ V mládí kdo šetřiti neumí, v stáří ať nářek svůj utlumí. V mládí „hejsa, hoj,“ v stáří s hladem boj. Rozum máš a mladé ruce, abys ušel v stáří muce. Šetrnost a práci stáří hojně splácí. Kdo se mladý netrmácí, naděj’ v dobré stáří ztrácí. V mládí měl jsi ráj, v stáří haj se, haj! Za mládí veselý šum, ve stáří truchlivý dům. Kdo své mládí líně maří, tomu v stáří zle se daří. Výdělek kdo v mládí maří, smutné sobě chystá stáří; 32 mladík pilné práce dbalý jeví, že má rozum zralý. Stálá práce blaží člověka, na lenocha blaho nečeká. Komu z mládí práce nevoní, v stáří hladem zle se kaboní. Nešetrným kyne doba smutná, vyžebraná skýva hořce chutná. Pilný a líný. Pilný a líný.
Chutě pracuj, práce sílí, lenoch jen má dlouhou chvíli; vesele se pilný dívá, lenoch bručí nebo zívá; každý lenoch ubožák, ať je dělník nebo žák. Rychle k jídlu, rychle k práci, váhavost se nevyplácí. „Svatá Panna Markyta,Markyta vede žence do žita.“ Na Jakoba apoštola zralý ječmen žence volá. Nazar, Celsus, panici, vidí žence v pšenici. Se strnisek ovesných chladný vítr věstí sníh. Po slavnosti Václava sklizeň zemčat nastává. Mrkev, řípa prosí vás: „vybírejteVybírejte v suchu nás, nežli přijde déšť a mráz!“ 33 Svatý Matěj přichází, aby sekal led, kdekoli ho nachází; nezří-li ho jeho hled, nový dělá z vody hned. Josef tesá širočinou, zbylé ledy rychle hynou. Dobytek svůj denně myj a češ, nebude jej mořit hnusná... Za nestálých o žních časů pohroma-li hrozí klasu, na poradu také ber vyzkoumaný tlakoměr: ale zbožné k Bohu prosby často zapuzují hrozby. Povšimni si dobré rady: jetel celý kravám nedávej, ani starý, ani mladý, ani čerstvý, ani suchý, k této radě nebuď hluchý, na paměti dobré vždy ji měj. Každý jetel sřezat spíchej, do řezanky hned ho míchej; do té píce přidej soli, rády budou krávy, voli. Mladý jetel snadno kravám škodí, starý škodu hospodáři plodí; kráva s něho lístky okusuje, tvrdé stonky šmahem odhazuje; 34 sřezané však se slámou rád berebere, chutě žvýká je a dobře žere. Bedna, v nížto píce ta se chystá, den co den buď vymyta a čista. Neomylný prorok povětrnosti. Neomylný prorok povětrnosti.
Dá-li Pán Bůh, bude nebe jasné, jinak slunko mračnem pro nás shasne; dá-li Pán Bůh, zítra bude pršet, ze slunka sic oheň bude sršet; dá-li Pán Bůh, nastane nám mráz, jinak stihne nezdravý čas nás; dá-li Pán Bůh milou pohodu, budem’ míti dobrou úrodu. Všemocného Boha prosme, každého se hříchu hrozme!