ZÁTOKA.

František Kvapil

V kout lesa zaříznut klín vod se hrouží líný, a nad ním olše sní a kvetou ostružiny, Tiš nepohnutá zde – jen modrá vážka v letu se vzduchem zamihne, trs vodních zlíbá květů. Kol břehu kapradí se vine stuha svěží a žluté listí v něm jak padlé zlato leží. Jen někdy rákosí cos šepce k tůni tiše, když větřík hodí v ně hrst jehnědů tam s výše. Z luk blízkých zalétá sem vůně, odkud časem v let čejka zdvihne se a volá teskným hlasem. Pak opět ztichne vše. Jdu břehem, kde se stmívá, vše zdá se báseň být tak chmurná, zádumčivá. Vše zdá se mrtvo být – a přec, když západ věsí své rudé červánky v luh setmělý a v lesy, žár sterý, sterý ruch v té chví se tůni chladné... – I duše zázrak jest, když lásky zář v ni padne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

40. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  2. Poledne v lese. (Julius Alois Koráb)
  3. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  4. U potoka. (Alois Škampa)
  5. ZLATÁ TŮŇ (Antonín Klášterský)
  6. Barkarola. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ŠKEBLE. (Otakar Mokrý)
  8. U JEZERA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PODLE ŠÍDEL, ZLATÝCH VÁŽEK... (Antonín Klášterský)
  10. V letní noci. (Jaroslav Vrchlický)