ŽEŇ.

František Kvapil

Žeň kvetla bohatá, jak zlato klasy svítí, však bouř se přihnala, s ní vichr, krupobití. Kde niva jásala vstříc nebi plná vnad, poušť, zkáza, neštěstí teď zeje odevšad. A přišel hospodář: měl hořkou slzu v oku, když zřel, že zmařeno, co dal trud těžký roku. Však dlouho neváhal – on chopil rádlo zas, v zem zasadil a děl: – Je k nové setbě čas!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

112. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  2. POSLEDNÍ KLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ORÁČ. (František Serafínský Procházka)
  4. PAMÁTCE PADLÉHO JARA MALINY (Josef Svatopluk Machar)
  5. Polní květy. (Josef Václav Sládek)
  6. POTKÁNÍ V POLÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  7. BALADA O CEPU (Otokar Březina)
  8. Dotaz. (Adolf Heyduk)
  9. VEČER VE ŽNÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Z NAŠEHO KRAJE. (Antonín Jaroslav Klose)