DĚTI NA VÝSTAVĚ.

František Kvapil

Jak roj se vysypaly. Očka září a se rtů zvoní píseň veselá. Jde kantor s nimi, úsměv hraje v tváři, a jestli z řady kdo, nic nedělá. Ten kantor, jak by četl v slabikáři, vše vysvětluje moudře docela a za ním na ty krásy, co zrak daří, s tajemnou úctou zří druž nesmělá. A zatím skrytě pokukují, v reji kde kyne hraček pestrá záplava a každý zrak hned vzplane jiskřivěji. A kantor? Zří to – a též děckem v mžiku jde tam, kde zve ta pravá zábava – v les draků, pušek, panen, kominíků.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

basa, klarinet, housle, cimbál, smyčec, muzika, bas, šumař, hudec, nota

172. báseň z celkových 273

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Ladislav Quis)
  2. Z dílny. (Matěj Anastazia Šimáček)
  3. Kamarádi. (Emanuel Miřiovský)
  4. PLUKOVNÍ TAMBOR. (Vítězslav Hálek)
  5. A PŘIJDE SMÍCH DO NAŠICH NIV. (František Táborský)
  6. Kolo. (Karel Alois Vinařický)
  7. Mladosť – starosť. (Adolf Heyduk)
  8. SELSKÁ BALLADA. (Karel Vojtěch Prokop)
  9. PACHITA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZAKOPAL (Otokar Fischer)