DUDÁK.

František Kvapil

Hej, dudáku! vem notu od podlahy, ať radosť jará duši zveselí! Zde skočit lze si, dupnout bez rozvahy, jsme doma zde a ve svém, příteli! Hraj, čin již velké korunován snahy, hraj, záštím nechť vře cizák vetřelý – co zasil děd, vnuk sklízí z parné dráhy, teď proč bychom si výsknout nesměli! Spusť dudáckou a světu vmetni v líce: – My byli, jsme a budem do třetice!... Však co tvé zvuky značí nepravé? Proč, dudáku, tvá nota teskně kvílí? – „Těch pláče, kteří, než jste zvítězili, v dnech těžkých klesli v nivě krvavé...“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

50. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉ PÍSNIČKY. (Josef František Karas)
  2. VESELE! (Adolf Heyduk)
  3. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. BARBARSKÉ POTPOURI POD ČAKANEM (Richard Weiner)
  5. STARÝ DUDÁK (Božena Benešová)
  6. Před Husincem. (Adolf Heyduk)
  7. O našem lidu. (Adolf Heyduk)
  8. Ghazel. (Jaroslav Vrchlický)
  9. V BOUŘI (František Šimeček)
  10. Co bych dělal. (Adolf Heyduk)