TAK JEDNA RŮŽE.

Louis Křikava

V puberty snech kdo vil jsi líbal líce a s princeznami prchal do dálky, kdo s Juliemi vzdychals do měsíce a hostem bývals v loktech rusalky: kdo parabolou snivého jsi mužství ve pouličních západ lásek vír tak z romantických přešed dobrodružství do vleku ošumělých avantur: vzpomínáš také čarovného roku, v němž chutnals radost z rudých koflíků, vzpomínáš proseb, neobratných kroků, bezradných smíchů, teskných dotyků, bolestí prudkých, těžkých zajíkání, šílících rtů, jimž nelzeVzdej seříc, silhouett dvou kdes v lese za klekání se loučících, by nezřely se víc? Tak milovat a nevzdati se touze! Což může víc vzpomínka boleti? Ten úder v zvon... Jej jednou slyšels pouze a do smrti jej budeš slyšeti. – – Tak jedna růže omámit zná žití... Jed v ránu trn, neurveš-li ho, vlít. Buď jako voják. Dbej svých čepobití, trny svých růží včas hleď ulomit.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1269. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PO ZASLECHNUTÍ ZAPOMENUTÉHO NÁPĚVU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. PRINCEZNO Z POHÁDKY... (František Hais)
  3. MRTVÉ STROMY. (Emanuel Čenkov)
  4. SKUPINA BŘÍZ MEZI ČERNÝMI SMRKY (Arnošt Ráž)
  5. MY. (Zikmund Winter)
  6. Noční fialy. (Bohdan Kaminský)
  7. Rekviem. (Jiří Karásek)
  8. None (Karel Babánek)
  9. VERŠE. (Bohdan Kaminský)
  10. Podzimní noci v Cemešské dolině na Kavkaze. (Adolf Heyduk)