PODZIM.

Louis Křikava

Nad ztichlým krajem mrak si uleh’ líně. Po zrudlém listí kapky šelestí. Jak závoj slz na líci nevěstině na duši mé chví tkáň se bolesti... Oh – není smrti velké vášni lidské... Jí lačná ústa země nevssají... S nadějí v jarní touhy erotické sesláblá křídla v podzim klesají...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

79. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. REKVIEM (Rudolf Medek)
  2. ELEGIE (Jan Opolský)
  3. DOJEM (Viktor Dyk)
  4. TOUHA (Petr Fingal)
  5. ČERNOKVĚT. (Irma Geisslová)
  6. HODINKY O VÍTĚZNÉ KRÁLOVNĚ MÉ OTČINY (František Odvalil)
  7. V PODZIM JSEM TĚ POZNAL. (Adolf Heyduk)
  8. MILENKY BÁSNÍKŮ. (Viktor Dyk)
  9. In memoriam. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Jarní. (Augustin Eugen Mužík)