KDYŽ FLÉTNA PLAKALA.

Louis Křikava

Nevyjasněný smutek to byl, jenž chtěl, bych za ním šel... V záhonech kroky své zapustil. Květ po nich vad’ a mřel. Stopy šly jeho do polí a v pusté brázdy lích, kolem šly k hvězdám až topoly a blízko keř si vzdych’. Ku poli křížů ta cesta jde a k slovům: – Zde spočívá... Smutek ten smrti své nenajde jenž ke mně chodívá v dny jako dnes, kdy vyrván tmám v noc hledím tajemnou a v teskných touhách poslouchám pláč fletny pode mnou...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

575. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  2. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  5. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  6. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  7. XXVI. Ode vsi ke vsi, od města k městu (Karel Babánek)
  8. 40. Pakli nové rady nebe nedá, (Jan Kollár)
  9. Smutno mi... (Jaroslav Tichý)
  10. XIII. Šelestí listí na hrobech, (Karel Babánek)