ZELENÁ ŽABIČKA.

Josef Jaroslav Langer

Hořká jak pelyněk, nad šťavlík snad kyselejší A trpčí nad trnčice jest bez náděje láska. – Vorše rybák Jarvod – (zdařilé bylo toť jeho dílo) – Pod kořenem zarazil, kdež příznivo jest ticho lovci, A vstoupiv na břeh, k rokytí svou loďku zapoutal A zděť pod košatým rozhostil pak se keříkem; Neb se to libě leží na trávě rybákovi často, A v lodi pastýřům, ana po hladinách se kolíbá. I plyne z ust jemných výlev žádosti tajemné: „Slyš zelená mne žabičko! – aneb zdaž v tomto jezerku Na způsob vodních se umýváš v rákosu bůžkův, Neb z hustých větví zdaž na mě rybáka se díváš! Když u večer zpíváš, tuť počnou Víly jezerní Po květných lučinách při měsíčku křepčiti nočním, Pěvkyně rozkošná! – Božský však ples mě nevábí, Co jsem pod javorem hezkou viděl ondyno Žalku! –“ „Aj, stádečko malé, dvě krávy a jednu jalůvku, A dvě kozičky mladé, bílé jako mléko pojarní, Tamto pase, bravu hezkého hezká ta pasačka! Slyš mne žabičko dnes, umělá ty věstkyně dešťův! Slyš ze bojácných úst výlev žádosti tajemné, A přivolej s nebe dešť, – deštěm nebe ach přivoláš mi! Ať uvidím dívku, před deštěm utíkati hezkou! –“ „Zůstanu přec jen chud, rybném zde na tomto jezerku, Dvou jarobujných stád, a milého palouku sa pánem, Jestli nedáno mi jest panování v srdci panenském. Slyš ze bojácných ust výlev žádosti tajemné, A přivolej s nebe dešť, zelená ty věstkyně dešťův! –“ A hle! tichý mráček jarní nebe jemně zatáhnul Od krakonoských hor. Dešť náhle padal s nebe hustý, A stepilá stádečko kolem popoháněla Žalka. – Jarvod pak uviděv, byl rád; ba i doufati počnul A studničku malou udělal ve chládku libostném, Lekno kolem bílé, na spůsob věnce nasázel, Pak do studnice té věstnou-tě žabičku vypustil, A zradoval se z ní, a ctil ji co bůžka malého. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

86. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Blud umělcův. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  3. l. Prahne (Petr Křička)
  4. II. Znělka a klec. (Jan Pravoslav Koubek)
  5. VI. Nechať proto drůbežního moru (Jan Pravoslav Koubek)
  6. Poslední švec. (Jan Evangelista Nečas)
  7. 138. Z prostřed vln se šumně nad Dunajem (Jan Kollár)
  8. KROKODÝLÍ KUPLET. (Karel Mašek)
  9. Rada. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)