Píseň.

A. K. Lešan

Rád si v dílně zapěji při té svojí práci, ihned to jde živěji, s novou silou, nadějí, a den hned se ztrácí. Ruka sama vesele polétá a pílí, i ty vrásky na čele, rozryté a ztemnělé, rovnají se chvíli. Ach, co pak těm na poli, když se pot jim slívá, skřivánek jim šveholí, až to po všem okolí jak zpěv s nebe splývá! A zde jenom černý strop nad mou hlavou visí, složím nástroj, práce rob – jizba tichá jako hrob, v který lehnu kdysi. Ale dokud písně mám, rád tu práci nesu, přijde mi, jak, nevím sám, jako rosa květinám a jako květ lesu. Kam se trudy poděly, které krev mi třebou? ptám se čil a veselý – písni, zlatý příteli, nevzala’s je s sebou?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

794. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VDĚČNOST. (Karel Skřivan)
  2. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  3. Oráč. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Felibrové. (Sigismund Bouška)
  5. Důvěrné sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PŘÍRODA A ŽIVOT. (Antonín Jaroslav Klose)
  7. Selské písničky. (Josef František Karas)
  8. PÍSNIČKA O ŠTĚSTÍ. (Josef Lukavský)
  9. SEKÁČI. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. DOZNĚLA PÍSEŇ. (Karel Babánek)