NÁLADA.

Otokar Březina

Šum žárem umdlený na větve tíhou naleh’ a visel bez hnutí, co v teskných intervalech les dýchal přitisklý a potu hořký příval z rozprysklých zelení mu hrubou vůní splýval. Šla bledá únava pod stromy nehybnými, po bok mi usedla, v tvář dechla tušeními, stesk věčné otázky mi v zraky ponořila a řečí mrtvých slov s mou duší hovořila. Květ slunce přezrálý do bílých žárů svadal, v šer haluzí se třás’ a modrým listím padal v tich apatických němé vysílení, v mechu se rozdoutnal, a lázní tajemného dechu mne mdlobou kolébal, jak pod vlnami krev z otevřených žil by tiše řinula mi.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

145. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Blíny v duši. (František Sís)
  2. TULÁCKÁ ELEGIE. (František Taufer)
  3. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  4. Podzim mládí. (František Sís)
  5. Já pustou šel cestou. (Karel Nejč)
  6. Rukojmí (Rudolf Medek)
  7. PŘIJÍMÁNÍ. (František Taufer)
  8. NÁDRAŽNÍ SVĚTLA. (František Taufer)
  9. Pod skalním lomem. (Eliška Krásnohorská)
  10. PŘÍZRAK. (František Soldan)