ZAVÁTÉ LISTY.

Emanuel Lešehrad

ZAVÁTÉ LISTY.
Když večer na mou hlavu sahá, a závoj šera na vše splývá, tu mnohá píseň v duši zpívá o mládí. Když večer v šerém parku sedím, a vítr šeptá sporou travou, tu táhnou mojí smutnou hlavou mdlí snové. Když nad krajem se večer snáší, a záře luny nivy zlatí, ó, pak se vždycky ještě vrátí mé touhy. 32