Chaso švárná, jděte domů,
Masopust už kloní se,
Nebo, co dnes hrozí komu
V půlnoc děsnou, neví se.
Škaredá už středa zívá
V černé noci za vraty,
Na světačky v tu noc mívá
Svou moc ďábel rohatý.
Slyšte píseň a pak zvíte,
Mým-li slovům nevěříte:
V Zbudově veselo,
Hučí tam kejdy,
Chasa tam divoké
Provodí rejdy.
Hned z tuha zadupá,
Hned zase výskne,
V tom kdosi na prahu
Očima blýskne.
„Já řku, he! dívčiny!“
Sladce zahlesne,
„Která z vás se mnou si
Dneska zaplesne?“
Chasa hned oněmí,
Nikdo nemuká,
Jen tu kdes o žebry
Srdéčko ťuká.
Není to ledacos,
Věřte mi věru,
Zelený klobouček
O pěkném péru!
Není to ledacos,
Děvy to vědí,
Švarný-li mládenec
Do kola hledí!
„Hej hola! nadmi se,
Hučivý dědku!
Stříbrnou na talíř
Dostaneš pětku!
Zadudej vrtáka!
Hej hola, děvy!
Hop honem do kola,
Ten duši křeví!“
Zvolají tátové:
„Hospodin s námi!“
„Nechoďte, děvečky!“
Varují mámy.
Nedbají dívčiny,
Všecky se třepou
Na hocha švarného
Postavu lepou.
V tom jedna vytrhne
Mámě se z ruky:
„Ach dcero, co děláš?
Pro Boží muky!“
Neslyší matičky,
V kole se kroutí,
Na hocha přiléhá,
Matičku rmoutí.
„„Hlehlehle! lidičky!
Pro pána krále!
Kterak se vztyčuje
Postava stále!““
Rejduje do kola,
K sobě ji vine,
Ona mu v náručí
Rozkoší plyne.
„„Hlehlehle! lidičky!
Hleďte ty nohy!
Kopyta dupají,
Na čele rohy!““
„Ach dcero! má dcero!
Mé drahé dítě!
Vyviň se, pro Boha!
Z pekelné sítě!“
Neslyší matičky,
V kole se vrtí,
Klesajíc do tlamy
Šeredné smrti.
V tom s věže půlnoční
Hodina bije,
Z podstěny zasipí
Prašivá zmije.
Udeřil do stropu
Rohatou lebkou,
Ven letě do noci
S děvicí hebkou.
Síně se naplní
Sirnatým puchem,
Toto pak slyšeti
Zděšeným sluchem:
„Hahaha! hehehe!
Hihihi! huhu!
Zase kus zplaceno
Starého dluhu!“
Každý rok v dobu tu
Peklo si mlaskne,
Mnohýť mu živůtek
Za oběť praskne.
Chaso švárná, jděte domů,
Masopust už kloní se,
Nebo, co dnes hrozí komu
V půlnoc děsnou, neví se;
Škaredá už středa zívá
V černé noci za vraty,
Na světačky v tu noc mívá
Svou moc ďábel rohatý.