ÚSMĚV ŽIVOTA.

Otokar Březina

ÚSMĚV ŽIVOTA.
MÁ duše bázní třásla se před žhavým zajetím tvých němých pohledů, když potkaly se s mými, a vír, v němž okamžiky svítí staletím, když za mnou zavřel se vlnami tajemnými. Den bledých světel kolem nás jak vichr zemí táh, do duší žhavě vál a z dálky šuměl sněním, hrál hudbou v nadějích a tesknem v samotách, a v ticho soumraků si lehal unavením. A zrak tvůj stále hloub se tměl, má slunce hasla v něm, i jitra příštích dní, jež jarem voněla mi, a odlesk noci před mým nejprvnějším dnem do slzí zlomený z něj sálal hlubinami. Tu pohled ze všech nejtěžší jsem hodil do tvých vln, až vstříc mi vystřikly svůj pramen nejtajnější, a hle! v tvém zraku teskný úsměv chvěl se touhy pln a v jeho paprscích hrál jiný, ještě záhadnější: hvězd bílá světla šeptala o hloubce soumraků, snů slunce magická do nocí vycházela, a v duši unavenou množstvím zázraků květ prvních, nejskrytějších růží naházela. [17]
Básně v knize Větry od pólů:
  1. VLÁDNOUCÍ, jenž rozkazem světla,
  2. KRÁLOVNA NADĚJÍ.
  3. MUČENÍCI.
  4. KDE JSEM UŽ SLYŠEL?...
  5. MODLITBA ZA NEPŘÁTELE.
  6. ÚSMĚV ŽIVOTA.
  7. ŠŤASTNÍ.
  8. NOCI!
  9. BRATRSTVÍ VĚŘÍCÍCH.
  10. POLEDNÍ ZRÁNÍ.
  11. POHYB NĚMÝCH ÚST.
  12. MĚSTO.
  13. BOUŘE.
  14. PÍSEŇ O SLUNCI, ZEMI, VODÁCH A TAJEMSTVÍ OHNĚ.
  15. MAGICKÉ PŮLNOCI.
  16. DLOUHO STÁLI...
  17. PŘÍRODA.
  18. LÁSKA.
  19. LETNÍ SLUNOVRAT.
  20. Když z lásky tvé vyšlehnou světelné proudy tvé vůle,