Opuštěná větev. (Čechové vídeňští.)

Josef Svatopluk Machar

Ta snítka jabloně! Z rodného vzpjala sadu své tílko troufale přes chladnou bílou zeď... Kmen, z něhož vyšla, tkví jak ztracen pro ni vzadu, a ona mísí se ve cizích stromů spleť. Jí ruka sadařů se netkne, neostřihne jí uschlé výhonky v dnech prvých podjaří; když k zemi kloní se, jí nikdo nepozdvihne, tlum žravých housenek jí nikdo nemaří. Peň rodný posýlá jí stále sic dost mízy, však ona žene se tím dál a dál jen zas, a její jablka jí serve ruka cizí, když podzim nastane a česání je čas... Tak jen když rodný strom pod slunce vřelým vznětem jásaje zhalí se v slavnostním příkrovu, ta snítka ubohá červenobílým květem v tom cizím stromoví se hlásí k domovu...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

573. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNEČNÍ HODINY. (Karel Toman)
  2. Duma listopadová. II. (Adolf Heyduk)
  3. JARNÍ KVĚTY. (Antonín Jaroslav Klose)
  4. ALOIS ŠKAMPA. (Karel Mašek)
  5. TŘEŠNĚ. (Karel Leger)
  6. JARNÍ (Josef František Karas)
  7. SONET SVATEBNÍ. (Antonín Klášterský)
  8. XXIV. Pochvatem jaro odváto, luh pokosen, (František Leubner)
  9. KRUTÉ JARO (Antonín Sova)
  10. KONCEM DUBNA. (Antonín Klášterský)